Před rokem a půl jsme začali distribuovat dětské capáčky Boumy na českém trhu. Po ročním působení jsme zjistili, jaký názor mají české maminky. V ČR stále přetrvává názor, že nejlepší pro dítě je pevná kotníčková obuv a to už od doby, kdy se batole začne stavět. V zahraničí se naopak klade důraz na chůzi na boso. Kde je tedy pravda?
Zde jsou výsledky našeho pátrání:
APMA je americká podiatrická společnost. APMA doporučuje chůzi nejlépe na boso či v capáčcích právě v prvních krůčcích batolat. Lidské chodidlo je jednou z nejkomplikovanějších částí těla, má 26 kostí a spoustu nervových zakončení. Chodidla dětí jsou velmi měkká a ohebná a proto větší zátěž může snadno nožičku zdeformovat. Dětské chodidlo roste velmi rychle. V prvním roce života chodidlo dosáhne téměř polovinu velikosti, kterou bude mít Vaše dítě v dospělosti. Proto specialisté považují první rok života za nejdůležitější čas pro rozvoj dětské nožičky. Chození na boso, ponožkách nebo capáčcích pomáhá chodidlům a svalům vyvíjet se přirozeně.V domácím prostředí botičky nejsou potřeba vůbec.Další odborníci z oboru fyzioterapie kladou velký důraz na vazbu mezi zdravou dětskou nožičkou, zdravou páteří a benefity měkké obuvi na vývoj dětského chodidla.
Během vývoje dětské nožičky je důležité, aby kůstky, svalstvo, krevní cévy a nervy nožičky měly dostatek prostoru pro růst a rozvoj bez vnějšího omezování a tvarování. Jakmile se dě?átko staví a dělá první krůčky, svaly na chodidle přilnou k podlaze a prstíky se roztáhnou, aby pomohly dítěti lépe udržet rovnováhu a kontrolu nad pohybem. Pokud je pohyb nožky omezen tuhou, neflexibilni botičkou, prstíky se potřebně roztáhnout nemohou a ani svaly nožičky a kotník nezesílí natolik, aby udržely nožičku ve vzpřímené poloze.K této problematice se vyjádřila i Mgr.Jitka Holubcová z Centra komplexní péče Roseta.
Volná hybnost nohy je jedním z důležitých aspektů, tím dalším, neméně důležitým hlasem PRO capáčky nejen v dětském věku je potřeba vnímání. Máme-li vhodně reagovat na změnu terénu, musíme cítit po čem jdeme. Tenká podrážka napomůže tomu, abychom i malou nerovnost včas pocítili a tím tvar nohy tomuto novému podnětu přizpůsobili. Je-li noha dlouhodobě zavřena v několika vrstvách ponožek a pevných bot, odnaučí se cítit a tudíž adekvátně reagovat. To platí i o vnímání teplot. Noha má sama velkou termoregulační schopnost. Dostává-li dostatečný trénink ve smyslu střídání teploty povrchu a prostředí, umí na ně také reagovat a tím se také sama zahřát.
Jaroslav Fešar, DiP., diplomovaný podiatr z Centra péče o nohy a tělo a také prezident české podiatrické společnosti reagoval na problematiku dětského obouvání ze svého profesního uhlu pohledu. Domnívá se, že mnohdy se v oblasti péče o nohy důležité zanedbává a podceňuje, a tam, kde by měla hrát fyziologicky přirozená (pod dohledem) forma vývoje hlavní roli se věnuje pozornosti neúměrně mnoho. Podíváme-li se na dítě, které chodí v hyperpronančním postavení hlezenních kloubů, nožičky vytáčí, špatně našlapuje nelze předpokládat, že se bez podpory podélné klenby ve správné obuvi se stélkou a fyzioterapeutických postupů noha srovná do ideálního postavení. Když jsou ovšem nožičky dítěte zdravé, vyvíjí se správně a jsou pod dohledem profesionála, není jediná překážka v doporučení capáčků Boumy, které plní svou funkci a nohu nijak negativně neovlivňuje v přirozeném vývoji.